Máte v plánu stavbu pergoly, ale zároveň si nevíte rady se stavebním povolením? Někdo vám řekl, že se bez něj obejdete – a jinde jste se dočetli opak, což vám přirozeně zamotalo hlavu. Jak je to doopravdy? Abychom vám v dané problematice udělali jasno, připravili jsme pro vás přehledné shrnutí.
Jak zákon definuje pergolu?
Pergola, terasa, altán, přístřešky na auto – to jsou na první pohled velmi podobné až identické konstrukce, ve skutečnosti na ně může legislativa hledět poněkud odlišně. Jak pergoly, tak zahradní dřevěné altány patří do skupiny drobných staveb, pro něž je charakteristická lehčí konstrukce a necelistvá vrchní část. V čem je tedy zásadní rozdíl?
Co se týče pergoly, dle zákona je tento název vyhrazen pro stavby, které mají obvodovou konstrukci a vzdušné zastropení. Oproti altánům, přístřeškům či zastřešeným terasám a parkovacím stáním, jež optikou zákoníku definici stavby naplňují, pergoly za stavbu považovány nejsou.
Stavební povolení potřebovat nebudete, ale…
Pergola není stavba, tak nač by vám bylo stavební povolení? Logicky k ničemu, potřebovat ho nebudete. Přesto se stavba vysněné dřevěné konstrukce může poněkud zkomplikovat, a to v případě, že její plocha přesáhne 25 m². Mezi další hodnoty, které si musíte při stavbě ohlídat, patří výška (přípustná je max. 5 m) a hloubka podsklepení (nejvýše 3 m).
Ale co když vaše pergola výše uvedené parametry překročí? Pak se cestě na stavební úřad nevyhnete. Stavební povolení sice shánět nebudete, ovšem nezbude vám, než si obstarat územní souhlas nebo rozhodnutí se stavbou.
Dobrá zpráva je, že si pergolu můžete postavit na libovolném místě. Tedy za podmínky, že konstrukce bude vzdálena od hranice pozemku min. 2 metry a její součástí nebude obytná místnost ani hygienické zařízení.
Přidat komentář